pohybové aktivity

Hezký den všem odběratelům Průvodce wellness,

   je bezpochyby radostnou zprávou pro přiznivce zdravého životního stylu, že zájem populace o cvičení dlouhodobě roste. Neustále vznikají nová wellness i  fitness centra, do kterých se registrují noví členové v touze po lepší postavě,
   redukci tuku či jenom uvolnění se a odpočinku od každodenního stresu.
  Úžasné také je, že nabídka služeb se neustále rozšiřuje.
Z důvodu zvyšující se konkurence je možné zaznamenat i vzrůstající trend tyto služby zkvalitňovat.
   Pomineme-li fakt, že počet nemocných, obézních a zdravotně simulujících jedinců v západní části civilizace naopak roste, zaměřme se na pozitivně naladěnou skupinku lidí, kteří provedli rozhodnutí se o své zdraví jakýmkoli
   způsobem systematicky starat.
 Víme, že nás matka příroda naprogramovala mj. i k vyvíjení pravidelné 
                         pohybové aktivity (ano, čteme správně -
   i my, tvorové nazývající se homo sapiens sapiens nosíme v genech informaci o tom, že tělo žádá každý den svoji dávku fyzické činnosti. K ní se bohužel neřadí
        sešlapávání pedálů našich motorových mazlíčků...).
  To je něco, co bolí.
  Nejen psychicky, ale i na tělesné urovni.
  Je to současně něco, co našemu tělu (a tedy i zdraví) výrazně prospívá.
 Nemluvíme jenom o posilování kosterního svalstva, důkladnějším okysličování organismu nebo intenzivnějších procesech chemické detoxikace.
    Řeč je i o lepší náladě, kterou vyvolá produkce endorfinů už po relativně krátké době takové činnosti. I přesto, že toto víme (alespoň tedy většina z nás),
    stále v době informačního věku a možnostech přístupu ke správným postupům prakticky v jakékoli oblasti života ne všichni dodržujeme základní pravidla.
U sportu je to především důkladný strečink před samotnou zátěží.
Vždycky, když ve fitku uvidím nadšence z řad nováčků a bohužel i těch pokročilejších, jak se rozcvičce vyhýbají jako čert kříži, vzpomenu si na nedávný
   zážitek z tenisových kurtů.
  Na jednom přátelském turnaji jsem byl svědkem situace, kdy dobře situovaný manažer velké firmy s ještě větším egem mávl rukou nad radami místního trenéra,
    který se mu snažil vnutit svoji (skutečně profesionální) radu o důkladném protažení alespoň dolních končetin, které při tenisu trpí nejvíce.
  Po dvou minutách hry se skázel k zemi s přetrženou achillovkou.
      Musím přiznat, že se jednalo o vcelku (studijně) zajímavý zážitek - utržená achillova šlcha vydá zvuk, jako když brnknete na strunu basy.
  Z mého úhlu pohledu vzpomínka úsměvná především proto, že po úspěšném sešití  krátké rekonvalescenci mě tento člověk požádal o radu, jaké doplňky stravy by měl užívat. Byl totiž přesvědčen, že jeho organismus s rostoucím věkem
   nedostává všechny důležité látky a on už podobnou zkušenost s takovým úrazem absolvovat nechce.
   Po chvilce rozvažování jsem samozřejmě radu dal. Sice s vědomím - kde není rady, tam není pomoci - ale s dobrým pocitem v srdci, že mi osud posílá takové případy.
   Ty jsou totiž tou nejlepší možností, jak se naučit něco nového a a současně nabízí jedinečnou možnost nahlédnout do způsobu uvažování lidí, kteří jsou přesvědčeni, že se o své zdraví starají tím nejlepším způsobem. 

Přeji pohodový den

 
Mgr. Martin Jelínek
www.kurzyatac.cz
www.facebook.com/mgrmartinjelinek